Chablis z Pensylvánie

Jestli jste už zvyklí na oslavné příspěvky o samých chutných a úžasných vínech, tak vězte, že dnes to bude možná docela "osvěžující". Protože občas se člověk nachomýtne i do takových míst jako je Pennsylvania Wine Cellar v Pittsburghu a protože se v USA víno pěstuje snad ve všech státech, tak i v Pensylvánii můžete nějaký ten hektar vinic objevit. Obchod působil spíš jako prodejna suvenýrů ve westernovém městečku, a některá vína byla pro evropský jazýček taky taková....westernová. Pro představu, nejvíce se dle slov obsluhy prodává levandulové víno nebo jahodový sekt a já sama nemohla odolat a nenechat si do černé neprůhledné igelitky zabalit taky jednu specialitku (Pensylvánie je zrovna ve věcech alkoholu docela striktní, což možná vysvětluje vína chutnající spíš jako limonáda než seriózní alkohol). 

Po rychlé degustaci většinou polosuchých nebo polosladkých Ryzlinků, Tramínů a Chardonnay jsem se nakonec rozhodla domů dovést amerického hybrida. Jedna asi tak osmdesátiletá „jahůdka“ nám roste i za domem, po pracném nakvášení jsme z ní taky jednou vyrobili víno, tak proč nepoměřit síly se zámořím, že. Vinařství Heritage Wine Cellars a jejich bílé Chablis nemající s Francií nic společného, ani to Chardonnay. Chuťově jasný hybrid, oblast Lake Erie, ročník neznámý. Barva vína extrémně světlá až průhledná. Vůně svěží, štiplavější a až agresivní přímočará aromatika s jahodami, hroznovým cukrem a jedním dost těžko specifikovatelným tónem, snad fakt trochu liščina. Každopádně po napití máte díky silné aromatice pocit, že vám mozek asi vyskočí z hlavy, opět jahody, hroznový cukr, štiplavost, na konci agresivnější hořčinka a vtíravá limetková kyselina. Dost funky to je. Cítíte z toho tu americkou nadšenost a absenci jakékoliv míry a vlastně to těm  Američanům i přes pěkný bolehlav, který ze sklenky tohoto úletu máte, odpustíte.

V rámci opulentních firemních večeří jsem se dostala i k „opravdovějším“ vínům, některé lehce sudové Chardonnay nebo Pinoty Noir byly fakt parádní, trochu zklamáním byli Ryzlinky ze státu New York, kterým vyšší zbytkový cukr moc neseděl a ve vinných barech nám je prezentovali vždy jen jako nenáročné pití s vyšším cukrem. Pokud si ale  k večeři jako já zrovna dáváte třeba smaženou ploutev z rejnoka (fotka vlevo), havajského tuňáka (vpravo) nebo bizoní steak, tak spíš než o víně pravděpodobně přemýšlíte nad tím, jestli nejíte čirou náhodou nějaký ohrožený druh a jestli jako další chod nedostanete třeba marinovaný ocas z vakovlka. 

Samozřejmě (jak psali na každém lístku v dobré restauraci), servírované maso je bez genetických úprav, hormonů, steroidů, antibiotik, léků nebo aditiv.  A pak si v Americe dejte jen tak burger a zapijte to Chablis, to je o život J