čtvrtek 12. listopadu 2015

Vlašák od Zdeňka Peřiny, Cabernet z Rhodu a proč půjdu do pekla pro hospodyňky


Každý správný obyvatel Kréty Vám řekne, že vína z jiné části Řecka včetně Rhodu (lidově z Rhodosu) nestojí za nic. Z loňské návštěvy ostrova jsem si odvezla pravda smíšené pocity o místním víně, ale po ochutnání Cabernetu Sauvignon od místního velkoproducenta Cair musím říct, že dobré víno se dělá samozřejmě i na Rhodu. Ostrov patří k nejslunečnějším a nejsusším místům v Řecku, drsné klima na druhou stranu zabránilo rozšíření révokazu, takže lze při troše snahy najít zachovalé historické vinice s původními odrůdami  (zůstává ale nevyřčená otázka, do jaké míry to lze přičítat nerozšířenému révokazu a/nebo pohodlnosti místních obyvatel :)). Zejména výše položené vinice jemně zchlazované mořským vánkem tak mají co nabídnout.
Napříkld chutnaný Cabernet Sauvignon, vyšší řada Kellaria Top Ippoton z Cair, ročník 2010, bylo plné víno působící relativně sladkým dojmem (na druhou stranu ale nešetřilo alkoholem), harmonická kombinace povidel a ovocné marmelády s kořením, hlavně skořicí, byla tam snad i stopa pryskyřice  (nemysli na Retsinu, nemysli na Retsinu). Příjemné vanilkové dřevo na závěr (resp. vařečka od vanilkového pudinku), nasládlé třísloviny. Nesnažilo se nijak ohromit, pěkně pomalu nastupovalo a dávalo se postupně odhalovat. Prostě taková vinná předehra :)
Já když nevím, tak věřím. Byť se snažím do hlavy tlouct co nejvíce vín, jmen, apelací, odrůd, technik....tak jsou moje náhodné návštěvy vinoték stejně dost bezradné. Zejména poslední týden před výplatou. O to víc jsem si gratulovala k "ulovenému" Zdeňkovi Peřinovi a jeho Vlašáku ve Vinotéce U Tří knížat za cenu pod dvě stovky. Copak by mohl být špatný Vlašák od někoho, kdo mu s Mikrosvínem (a otcem) vybudoval takový věhlas? No samozřejmě, že ne! Polosuchý Ryzlink Vlašský, ročník 2011, trať Ořechová hora, Březí, byl dokonce znamenitý! Nebyla to láska na první ochutnání, ale přechutnávání následující tři dny potvrdilo kvality vína. Silné, široké víno, zároveň ale pěkně pevné a přímočaré. Po třech dnech koštování stále v kondici, vydrželo by ještě mnohem mnohem déle. Krásná slámová barva, vůně se stopou medu, hruškového kompotu a šťávy, lehce sušené květy, ořechy a bylinky (takový bylinkový čaj s medem), moc zajímavá kombinace sušených tónů a šťavnatosti. V chuti na začátek hodně bafne alkohol, následně se uklidní, a vystupuje květinový med, žluté ovoce, skořice, na závěr citrusy, lehká hořčinka a trosku unavenější kyselinka. Neuvěřitelná délka. Krásná koupě a pro mě mnohem elegantnější pitivo než některé ohromné (chuťově i cenově) rakouské Smaragdy.
Láhev bych i vyfotila, nicméně postihla nás rána téměř biblických rozměrů. Ze stropu začali padat červi a museli se začít likvidovat nejen mouční moli, ale i vše, co by jim mohlo sloužit za úkryt. Ostuda jak Brno, ale protože je to svým způsobem vlastně docela vtipný, tak to ví skoro všichni moji kamarádi a známí. Kromě mámy, samozřejmě.

tak aspoň foto z mojelahve.cz

A na závěr jeden hezký český počin ohledně designu vinných sklepů a hlavně kontroly správných podmínek ve sklepích, který komentuje na svém webu Jancis Robinson. Pěkný nápad, nejsem a asi ani nikdy nebudu cílová skupina, ale třeba se za chvíli ukáže, že bez certifikace sklepa si k vám nikdo víno neuloží/ nikdo si ho od vás nekoupí a že neprověřené podmínky pro transport/ skladování jsou vlastně pěkný problém! Však do 70. let 20. století neexistovala ještě ani celulitida a podívejte se dneska :) 

Žádné komentáře:

Okomentovat