pondělí 2. listopadu 2015

Nadějné vyhlídky Emmericha Knolla

Už dříve jsem psala, že mi na stole několik týdnů leží zaprášené poznámky (není jednoduché sladit pravidelný úklid a návštěvy ochutnávek) z degustace vinařství Emmericha Knolla. Vína by si zasloužila více než pár následujících řádků, protože se jednalo zejména v případě Ryzlinků o krásné kousky, po jejichž napití jsem obdobně jako u sousedního F. X. Pichlera cítila introvertní potřebu někam si zalézt a vybraná "meditativnější" vína si užít v klidu a soukromí. 

Vinařství prý trochu podivínského a introvertního (náhoda?) Emmericha Knolla lze nejrychleji poznat podle až barokních etiket na lahvích s malbou sv. Urbana. Při výrobě se drží sympatických postupů, používají jak nerez, tak velké sudy, vína nechávají na kalech a snaží se minimálně sířit. Byť byl pro ně ročník 2013 náročný, tak jsme nakonec ochutnávali nejvíc právě ten - po několika degustacích Wachau musím ale poznamenat, že každý ročník je pro ně náročný. 2011 byl mohutný bez kyselin, 2012 bylo často málo, 2013 se naštěstí ukazuje i přes náročnost být slibný, na 2014 se zapomíná a u 2015 se bude opakovat případ z roku 2011. 

Ale už dost teorie a klimatických stížností, pár poznámek k vínům. Na začátek oslovil čerstvě nalahvovaný Gruner Veltliner, 2014. Byl ještě uzavřený a tvrdší, ale pěkná pevná mineralita a struktura dávají tušit, že i u tohoto základního vína se bude na co těšit, a navíc za ještě příznivou cenu, 86b. 

Následně už se to ale točilo hlavně kolem Rýňáků - Riesling z Ried Loibenberg, ročník 2013, učaroval krásnou strukturou a přechodem od slanosti a ovoce, k výraznější kyselince s jemným dozvukem sudu na konci, 91b. Hlavně u Rýňáků jsem citlivá na pěkný dlouhý a čistý konec, který ne vždycky přijde, ale tady se jednalo o vydařený  happy ending :). Obdobně nadchnul stejně starý Riesling, Ried Pfaffenberg Selection ze starších keřů cca 40 - 60 let, v poznámkách mám "trochu uchýlárna", asi kvůli komplikovanějšímu projevu kombinujícím lékárnu, slanost a žluté krémové ovoce, hodně intezivní plný kousek s vyšším alkoholem, důstojné víno, lehce jódové a právě lékárenské tóny na závěr, moc se líbilo, 90b 

Ani ň bych nicméně objektivně nemohla namítat ani proti některým Veltlínům, zejména Gruner Veltliner, Vinothekfullung Smaragd, ročník 2013 bylo opravdu mohutné důstojné víno, výraznější alkohol a krásná plnost. V poznámkách mám, že mě dohání trochu do úzkých -  v téhle konstalaci jsme si nerozuměli a ke vzájemným sympatiím budeme muset ještě oba trochu dozrát...

Obecně mě tahle relativně mladá vína pěkně dráždila budoucím příslibem "rozkošnosti" a nadějnými chuťovými vyhlídkami. A i proto se za 14 dní v Petit Cru rozhodli udělat vertikálku jejich Rýňáků. Kdo můžete, zkuste ulovit místo. 
 
A najděte si svůj volný kout na vinnou meditaci. Jo, fakt to existuje a ve světě už si je užívají.     



4 komentáře:

  1. Na tu vertikalu Knolla som si brusil zuby, skoda ze mi na ten den akurat vyslo delat degustaci Tokaja, snad to niekedy v Petit Cru zopakuju

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dejte vedet, az zase budete delat degustaci Tokaje, hlavne pokud bude v Brne. Chtela jsem vyjet na vylet tento podzim, ale nezbyl nakonec cas, tak by to bylo pekne aspon takto... :)

      Smazat
    2. Jo zijem v Brne a degustace robievam pravidelne su to take polosukromne akcie pre znamych vzdy cca 10-12 vzorkov byva to vo Vinnej galerii v archive tak ak by ste mali zaujem niekedy tak budem rad ak sa zucastnite :)

      Smazat
    3. Uz jsem se Vam "pripomnela" na facebooku, tak budu rada za pozvanku :) Listopad uz mam pomerne plny, hlavne ty ctvrtky, ale urcite nekdy zajdu.

      Smazat