Už dříve jsem psala, že mi na stole několik týdnů leží zaprášené poznámky (není jednoduché sladit pravidelný úklid a návštěvy ochutnávek) z degustace vinařství Emmericha Knolla. Vína by si zasloužila více než pár následujících řádků, protože se jednalo zejména v případě Ryzlinků o krásné kousky, po jejichž napití jsem obdobně jako u sousedního F. X. Pichlera cítila introvertní potřebu někam si zalézt a vybraná "meditativnější" vína si užít v klidu a soukromí. Vinařství prý trochu podivínského a introvertního (náhoda?) Emmericha Knolla lze nejrychleji poznat podle až barokních etiket na lahvích s malbou sv. Urbana. Při výrobě se drží sympatických postupů, používají jak nerez, tak velké sudy, vína nechávají na kalech a snaží se minimálně sířit. Byť byl pro ně ročník 2013 náročný, tak jsme nakonec ochutnávali nejvíc právě ten - po několika degustacích Wachau musím ale poznamenat, že každý ročník je pro ně náročný. 2011 byl mohutný bez kyselin, 2012 bylo často málo, 2013 se naštěstí ukazuje i přes náročnost být slibný, na 2014 se zapomíná a u 2015 se bude opakovat případ z roku 2011.
Ale už dost teorie a klimatických stížností, pár poznámek k vínům. Na začátek oslovil čerstvě nalahvovaný Gruner Veltliner, 2014. Byl ještě uzavřený a tvrdší, ale pěkná pevná mineralita a struktura dávají tušit, že i u tohoto základního vína se bude na co těšit, a navíc za ještě příznivou cenu, 86b.
Následně už se to ale točilo hlavně kolem Rýňáků - Riesling z Ried Loibenberg, ročník 2013, učaroval krásnou strukturou a přechodem od slanosti a ovoce, k výraznější kyselince s jemným dozvukem sudu na konci, 91b. Hlavně u Rýňáků jsem citlivá na pěkný dlouhý a čistý konec, který ne vždycky přijde, ale tady se jednalo o vydařený happy ending :). Obdobně nadchnul stejně starý Riesling, Ried Pfaffenberg Selection ze starších keřů cca 40 - 60 let, v poznámkách mám "trochu uchýlárna", asi kvůli komplikovanějšímu projevu kombinujícím lékárnu, slanost a žluté krémové ovoce, hodně intezivní plný kousek s vyšším alkoholem, důstojné víno, lehce jódové a právě lékárenské tóny na závěr, moc se líbilo, 90b 
Ani ň bych nicméně objektivně nemohla namítat ani proti některým Veltlínům, zejména Gruner Veltliner, Vinothekfullung Smaragd, ročník 2013 bylo opravdu mohutné důstojné víno, výraznější alkohol a krásná plnost. V poznámkách mám, že mě dohání trochu do úzkých - v téhle konstalaci jsme si nerozuměli a ke vzájemným sympatiím budeme muset ještě oba trochu dozrát...Obecně mě tahle relativně mladá vína pěkně dráždila budoucím příslibem "rozkošnosti" a nadějnými chuťovými vyhlídkami. A i proto se za 14 dní v Petit Cru rozhodli udělat vertikálku jejich Rýňáků. Kdo můžete, zkuste ulovit místo.
Na tu vertikalu Knolla som si brusil zuby, skoda ze mi na ten den akurat vyslo delat degustaci Tokaja, snad to niekedy v Petit Cru zopakuju
OdpovědětVymazatDejte vedet, az zase budete delat degustaci Tokaje, hlavne pokud bude v Brne. Chtela jsem vyjet na vylet tento podzim, ale nezbyl nakonec cas, tak by to bylo pekne aspon takto... :)
VymazatJo zijem v Brne a degustace robievam pravidelne su to take polosukromne akcie pre znamych vzdy cca 10-12 vzorkov byva to vo Vinnej galerii v archive tak ak by ste mali zaujem niekedy tak budem rad ak sa zucastnite :)
VymazatUz jsem se Vam "pripomnela" na facebooku, tak budu rada za pozvanku :) Listopad uz mam pomerne plny, hlavne ty ctvrtky, ale urcite nekdy zajdu.
Vymazat