středa 26. října 2016

Ryzlink a šáteček

Nebojte, neloučím se, jen odjíždím na delší výlet do Thajska podívat se na slony, moře, džungli a tak. I když, pokud volby vyhraje Donald Trump, tak už v džungli nejspíš zůstanu, protože to po Brexitu bude další znamení, že je svět ujetej. Pokusím se na každý pád čuchnout k pár thajským vínům a udělat si poznámky. A čím jiným se rozloučit než výtečným Ryzlinkem ze Slovenska. 

Tentokrát jsem se vydala s mladým vinařstvím Fundus Regius (aka Kralovská půda, latináři ať mě případně opraví) na nejvýchodnější vinice Slovenska a zkusila Ryzlinky z vulkanických půd od vyhasnuté sopky Vihorlat (dole na obrázku). Celkem má rodinné vinařství kolem 15 hektarů, používají jen ekologické postřiky, ručně sbírají, mají vlastní kvasinky, štítí se enzymů a síry. A všímají si jich čím dál více slovenští sommeliéři a o jejich vysoké kvalitě a serióznosti se zmínila i Jancis Robinson.

A česká bloggerka nemůže se zahraničními autoritami než souhlasit. V nabídce Wineplanet.cz měli slušnou nabídku Ryzlinků, tak jsem neodolala. Rizling rýnsky, ročník 2013, suchý, zatříděn jako výběr z hroznů bylo až opojné pití. Co byste taky čekali při 14% alkoholu? Není to letní ani lehkovážná záležitost, čekejte hodně intenzivní a náročné víno. Vyšší alkohol ze začátku trochu vadil, postupně ale víno začalo ukazovat krásně zakomponovaný petrolej, medové tóny, citrusy a minerální linku procházející celým vínem. Nelekněte se, kolik toho na první dojem vybafne, postupně se ukážou vrstvy a struktura vína. Až skoro novosvětský střih (ale bez sudu). Kdo by to u Užhorodu čekal, že. Velké sebevědomé víno. 89 bodů. 



Druhý kousek, Rizling rýnsky, ročník 2013,  výběr z hroznů, tentokrát polosuchý už byl smířlivější a díky cukru jste se nemuseli cítit trapně, že při jeho popíjení nemáte na sobě velké večerní a neposloucháte Dvořákovu symfonii (prostě tepláky předchozímu vínu neslušely). Víno působilo vyváženým dojmem (už má 13% alkoholu), cukr ho příjemně harmonizuje a polidšťuje. Ve vůni opět petrolej, nazrálejší medové a ovocné tóny, lehce pomerančová kůra a kořenitost. Chuť je dlouhá, lehce pikantní, stopa skořice a jablečného koláče, díky šťavnatějšímu ovoci a živé kyselině nepůsobí unyle. Milé pití. Bodově obdobně jako předchozí kousek. Za mne ve výsledku lepší seriózní suchá verze i s přihlédnutím k vyšší ceně (u nás kolem 400 Kč). 

Závěr ? Vím, že nic nevím. Kdyby mi někdo řekl, že Jancis Robinson chválí vína z obce ležící 10 km od Užhorodu, tak bych nevěřila. A to mě na vínu fakt baví.  









Pohľad na Vihorlat od juhozápadu z rúbaniska vedľa neoficiálne značeného chodníka, autor Milan Bališin


1 komentář:

  1. Je to velmi chutné víno, kdysi jsem ho ochutnal, ale už nevím, kde se dá koupit. Můžete mi doporučit nějaký obchod? Miluji tento druh vína, zvláště když čtu zajímavé blogy, jako je ten váš a tento - https://newcasino-cz.com. Doporučuji. Myslím, že vám bude chutnat.

    OdpovědětVymazat