čtvrtek 28. července 2016

Ibérica, maňana a brněnský Balkán

Asi jste si už všimli, že četnost článků se během léta trochu snížila. To víte, léto, to je maňana, siesta, zvlášť v Brně, které jsem si osobně překřtila na moravské Středomoří (zlý jazyk by možná dokonce řekl Balkán). Zajeďte si na brněnskou přehradu, projeďte se na kolotoči, tlačte se davy, počkejte si ve frontě na langoš (asi nejlepší v Brně), hoďte koupačku a za chvíli uvidíte, že si připadáte jak u moře...Ale dnes to nebude o Balkánu, jako spíš o Španělsku a jeho vínech. A vetřel se sem i jeden Portugalec. Sííí. 


Zvlášť v červnu se to v Brně hemžilo různými food festivaly, takže jste se v podstatě obden mohli cpát vším možným, mít už lehce naváto a ještě se u toho cítit kulturně. Třeba jako na festivalu Fiesta Gastronómica Ibérica s vínem, tapas a různými drobty, za které utratíte strašně moc peněz a stejně nebudete najedení. 

Objevem festivalu pro mě bylo baskické bodegas Aroa, DO Navarra, založeno na konci 90. let a hospodařící na ploše 20 hektarů. Plusem je, že všech svých sedm vinic vedou v ekologickém režimu, některé řady mají bez síry úplně, jiné jsou přeci jen trochu mainstreamovějšího řádu, vždy si drží docela přátelské ceny. Mezi jinak často průmyslovými víny nabízenými na festivalu vybočovaly. 

Jejich Aroa Laia, Garnacha Blanca, ročník 2015, 13,5 % alkoholu, byla plná, ovocně - vanilková záležitost s příjemnou stopou sudu, květů, mandarinek a karamelu. Pěkné šedo-oranžové odlesky naznačovaly kratší maceraci, ale celkově bylo víno spíš méně náročného střihu, taková bílá Rulanda bez výraznější kyselinky, 85 bodů. 


Za letu jsem zkoušela i jejich Aroa Larrosa, 60% Garnacha, 40% Tempranillo, 13 % alkoholu. Nemám k němu poznámky, ale v hlavě uvízla intenzivní tmavě malinová barva s pěkným tříslem, osvěžujícím charakterem lesního ovoce naznačující spíš červené než růžové. Tohle léto jsem obecně nějak slevila ze všech svých nároků a v současných vedrech a dusnu mi fakt nejlíp zachutná jednoduché šťavnaté rosé. Jestli v celé Evropě tak trochu neplatí, že se stoupajícím vedrem obecně klesají nároky na víno a jeho charakter ...? Pokud vám v těhle vedrech ještě funguje mozek, tak nad tím popřemýšlejte... 

Úplná jiná liga byla Aroa Gorena Seleccion, Reserva, ročník 2008, 70% Cabernet Sauvignon, 30% Merlotu, 14,5 % alkoholu, 18 měsíců zrálo na sudu a 28 měsíců na láhvi. Hodně koncentrovaná ale strukturovaná, nasládlá vůně s tóny aronie (fakt tam byla), bezinek a lesního ovoce. V chuti už pěkně suché, opět stejně bobule a lesní plody. Na konci se objevuje příjemná sudová kulatost a plnost doplněná trochu vysušujícícm tříslem. A světe div se, je to v kombinaci neuvěřitelně pitné a šťavnaté, navíc krásně nazrálé. Trochu netypické, ale doporučuji zkusit. 88 bodů. Domácího dovozce, který vína rozléval nikde na netu nemůžu najít, pokud víte, kdo prodává, tak dejte echo prosím. 


Ale to bych nebyla já, kdybych nebásnila o Španělsku, ale neskončila portugalským vínem. Vyprodukováno pod hlavičkou Cooperativa Udaca, Colheita 2014, odrůdy Touriga Nacional, Tinta Roriz, Alfrocheiro-Preto, Dao, 13% alkoholu. Projevem naprosto odlišné od většiny Španělů (kteří byli hutní, nasládlí, kulatí), v Dao se šlo na krev. V projevu mletá paprika, vůně až trochu do syrovějšího masa (jen to hodit na gril :)), lehce ovocné uvařenější tóny, vážnější ale pořád letní záležitost s pěknou kyselinou na závěr. Strukturovanější poznámky opět nejsou, protože víno si koupila drahá polovička, tak jsem ho v rámci investigativní degustace nechtěla moc dlouho svírat v pařátech.... a typicky celé vypít, že. Dala bych 86 bodů. 

Tak takhle si tu v Brně žijeme. Pokud budete mít v pátek chvíli, tak se Brněnští zastavte na street party Otevíráme Minskou, bude se to tam hemžit vínem, tapas, ústřicema a možná přijde i pan mečoun. Olé! 


Žádné komentáře:

Okomentovat