čtvrtek 24. září 2015

Zlatý tří putýnkový Tokaj Aszu na uvítanou

Zdroj Decanter.com
Občas si i nějaké láhve šetřím, například proto, že se už přestávají vyrábět, ale když se na našem brněnském bytě začalo otevírat tokajské z výprav, uvědomila jsem si, že lepší příležitost než oslavit stěhování do Brna, hned tak být nemusí (aneb příležitost se vždycky najde). A byla to vlastně taky jedna z posledních příležitostí, jak si dát méně sladký a lehčí tří putýnkový Tokaj Aszu (výběr) začínající na „pouze“ 60 g cukru na litr.
 
Nový systém počítá s minimálně 5 putýnkovým výběrem s nejméně 130 g cukru na litr – tedy nejméně pět putýnek jedna o objemu 28 litrů (tj. 20-25 kg pečlivě sesbíraných cibéb) se zalije moštem nebo vínem z Tokaje ze stejného ročníku o cukernatosti nejméně 21 NM, což spolu kvasí a následně zraje v göncském sudu o objemu 136,6 litru. Sud ale není naplněn úplně a zbývá v něm vzduch oddělený od vína vrstvou kvasinek na povrchu vína. Tam víno zůstane nově aspoň 2 roky. Uf. Změn je teď v Tokaji více, například vedle „původních“ odrůd (vysazených po epidemii révokazu) Furmintu, Lipovině a Muškátu žlutém se víno vyrábí i z Ryzlinku vlašského, Kabaru nebo Kövérszölö. A teď krátce k chutnanému:

První vzorek byl zakoupen přímo v regionální prodejně distribuující vína lokálních vinařů za 20 Euro, ročník 2005 od menšího vinařství Borostyán Pince z Tokaje, hluboká zlatavá barva, v hutné a sametové vůni jsou tušit medové plástve, květy, dotyk štrůdlu a ořechy. Chuť krásně navazuje na vůni, v chuti se víno projevuje krásně strukturovaně, hluboce s dominantním projevem hruškové šťávy a meruňkového kompotu a s parádním ořechovým koncem podtrhující chuť po štrůdlu, krásně vyvážené, kvalitou vysoko nad rámec tří putýnkových výběrů, 90b

Druhým vínem byl opět tří putýnkový Tokaj, ale ročník 2008 koupený pokud dobře pamatuji v supermarketu, cena lidovější kolem 350 Kč, výrobce Hattyus. Ve vůni méně učesané, ale taky bohaté, jednotlivé vrstvy nejsou tak harmonické, projevem trochu více do květů a nejde tolik do hloubky. V chuti plné, ale na závěr nepřirozená mandlová až chemická linka a ne tak elegantní jako předchozí vzorek. Nižší třída, resp. tří putýnková klasika, ale i tak obstojné a hezky pronikavé, dala bych 82b
 
Obě vína byla důstojným uvítacím pitím, i přes vyšší obsah cukru nenudí a tzv. „nelepí“. Tokaj je jedno z mála vín, u kterého sladkost vůbec nevadí, neunavuje mi smysly, nelepí pusu, naopak vždycky mě ta hluboká chuť plná slunce dokáže povznést. Po pití Tokajského prostě nemůžete mít špatnou náladu. Leda byste se jako alchymista Paracelsus snažili v 16. století získat zlato z tokajských hroznů a vína. To pak máte právo na trochu vztekání. Tokajské prostě dokáže v chuti nabídnout vážně hodně široké spektrum, proto není divu, že v jeho hroznech a půdě může někdo tušit i zlato J
 


Žádné komentáře:

Okomentovat