neděle 24. května 2015

Víno není Vinno, Autentisté, Brno 15.5.2015

Víno není vinno, ale až Vám bude někdo říkat, že po biodynamických vínech budete ráno jako šohaj, tak mu moc nevěřte. Pokud se teda šohaj nepozná tak, že 5 hodin v kuse v pravidelných intervalech zvrací. Ehm.

Ba ne, chyba je na mé straně, jelikož když chcete během 4 hodin přechutnat 60% vzorků od cca 13 vinařství, nenajedli jste se a není moc kde víno vylívat, tak to prostě musí skončit byzantskou kocovinou. Víno není vinno. Víno bylo super! Více o proběhlé akci vinařů Předlitavska a Zalitavska zde. Dobrý nápad v krásných prostorách - Besední dům v Brně má parádní foyer, vlezné bylo jen 350 Kč ("jen" je tam hlavně při porovnání, kolik by akce stála v Praze) a výborné byly tapas nebo kachní paštika od Maryny, taky za hubičku. Hodně vinařství jsem už měla to štěstí ochutnat ve Vínografu poměrně nedávno, tak budu trochu stručnější a více se dotknu pro mne nových vinařstvích a jejich počinů. Jo a taky jsem někam zašantročila poznámky, tak to kromě Strekova, které zrovna piju tahám trochu z paty.


Nejznámější biodynamičtí vinaři z Moravy byli pokryti téměř kompletně, co vím, tak snad jen Milan Nestarec a Jaroslav Osička chyběli. Oproti minulé degu už vím, že od Richarda Stávka nemám chtít žádné bílé :) a že autenticita se mi líbí hlavně u burgundských odrůd. Přesně z toho důvodu jsme si domů odnesli Veltlínské zelené od Jakuba Nováka a Ryzlink rýnský od Strekov 1075, joujou :))

Kromě výše uvedených vín jsme tedy ulovili ještě Pinot noir 2013 od Oty Ševčíka, na který jsem si už myslela minule - dle slov vinaře má potenciál dalších 10 let, já mu u nás doma dávám max 5 let hájení, byť potenciál min 10 let tam je určitě.

Nadšená jsem na akci byla tentokrát ze 2 zahraničních vín, které nabízela vinná muška (organizátor akce):
Aci Urbajs (Biodinamična kmetija Urbajs zní ale líp :)), Organic Ararchy (Ruland.šedé - oranžáda), Šentjur, Slovinsko, 2010, vinař z Kozjanska (východ Slovinska) hospodaří v nejpřísnějším režimu Demeter na hoře Rifnik, kde na začátku obnovovali staré vinice a u toho objevili staré keltské hrobky a římské artefakty se znaky vína, což samotného vinaře hodně poznamenalo dle infa na webu (takový keltský kostry, to není jen tak). Produkuje maximálně 8000 lahví ročně, s cenou šplhající i k 60 Eurům. Ochutnávaný vzorek se prodává za 750 Kč, což už je docela pálka, ale tady ta kvalita byla docela jasná - víno má krásný štrůdlový projev, na konci s chlebovinkou, neuvěřitelně plná široká záležitost, na první pohled působí docela přímočaře, ale dalo by se zkoumat docela dlouho, 88b

Super bylo i víno od Sveti Jakov, Malvazija taky oranžáda, z Clai, Istrie, Chorvatsko, 2012, o něco teplejší a plnější projev než první vzorek.

Velká pecka pro mě bylo vinařství Strekov 1075, web, jejich kolekce s rýňákem, frankovkou a vavřincem byla prostě nejlepší, pro mě dost neokoukaná/ resp.nepřechutnaná záležitost.

Právě piju od nich na poslední chvíli koupený Ryzlink rýnský, Walker, trať Badala, 2013, C 7,5 g, K 7,2 g, pořád jsem přemýšlela jestli mi tohle jemně perlivé víno chutná nebo ne, že jsem si ho musela koupit, barva je citronově světloučká, ve vůni trochu soli, chlebovinka a hodně kompotové ovoce, v chuti zajímavě perličkuje, hodně kvasnicový projev podtrhnutý pěknou slaností zabíhající až skoro ke slanině, a prostě každý chce ve víně občas mít slaninu :) přijde mi svěží a zároveň neuvěřitelně plné v puse, ještě jsem nic takového nepila a přesně tento typ vín mě dokáže utvrdit v tom, jak moc se vyplatí zkoušet nová vína a začít se víc rozhlížet za hranice, byť jen k sousedům. 87b

Dál se mi moc líbila vína od Dvou dubů, hlavně bílá a Rose & Cross 2011, jejich svatovavřinecké (Ex insula hortensi 2011 a 2012 a Ex monte lapis 2012) se ale jejich frankovkám nemůžou moc rovnat, za mě trochu zklamání. Super byla i vína od Jakuba Nováka, líbila se mi jeho prezentace jedné odrůdy (tvárného Veltlínského zeleného) ve více verzích z různých tratí při zachování obdobnývh postupů. Pinot blanc byl taky parádní, dost kyselinky a chleba, ale je to znojemsko. Už přicházím na chuť Richardovi Stávkovi a zejména červeným, Koráb mi obecně hodně sedí, zejména Chardonnay a Starosvětské a u trochu nestandardního účastníka v podobě Stapletona a Springera jsem se opět přesvědčila o tom, že tam prostě opakovaně ve většině těch mladších Pinotů cítím na konci kopr, potenciál ta vína ale mají a problémem spíš je, že se pijí jen obecně moc mladá.

Je pravda, že biodynamická vína nejsou pro každého, podle některých dává naše klima přirozeně vzniknout jen kyselým kvasnicovým věcem, které jsou nyní hlavně trendy, jinak dost unifikovaná.
S tou unifikovaností bych možná mohla s velkými výhradami souhlasit, jinak si ale myslím, že tento směr prostě u nás má co ukázat, byť mu určitě svědčí spíš skromnost a míň marketingu (což je v podstatě současný stav). Já se k autentistům propíjím postupně, velké degustace mi u nich nepřijdou úplně vhodné, spíš se mi líbí se soustředit na ad hoc degu u jednoho vinaře/ pár láhví, kde je čas si všechna vína užít a zamyslet se. Za mě mají plno plusových bodů už jen proto, jak dokáží zpochybnit a nastavit zrcadlo všem těm našim "moderním technologiím a postupům s úctou a v harmonii s přírodou".

Následující fotku berte s rezervou, takto prostě pijou víno biodynamický chlapáci :) 


Žádné komentáře:

Okomentovat